Orientační víkend 2 – cesta za večerním světlem

V neděli jsme měli na výběr z několika aktivit, jelikož se mi opravdu nechtělo koupat se v moři :-) a chtěl jsem se po příjezdu vyspat, vybral jsem si procházku za večerním světlem

Sraz byl opět před hlavní budovou kampusu Gløshaugen, tentokrát však v 14:00. Tam na nás čekaly 2 autobusy, které jsme zcela naplnili. Nejprve jsme se jeli podívat na skokanský můstek, pak nás autobus převezl k místu procházky.

Když jsme vyráželi od autobusu byly 3 hodiny odpoledne a slunce už zapadalo. Nicméně západ slunce je v Norsku opravdu pomalý. Odhadovat tu čas podle slunce opravdu nejde, kolikrát si člověk říká, že už musí být alespoň 4 hodiny odpoledne a najednou zjistí, že nejsou ještě ani 2.

Cesta na chatu byla celkem příjemná i když místy zledovatělá, na lesní cestu byla však dobře posypaná, takže sklouznutí příliš nehrozilo. Procházeli jsme smrkovým pralesem s občasným výskytem břízy a nějakých keřů, bohužel jsme ale neviděli žádnou zvěř, no nemůžu se divit, když nás bylo asi 100 a to jsme nebyli jediní turisté zde.

Přesto, že cesta nám trvala asi tři čtvrtě hodiny, slunce ještě nestihlo úplně zapadnou než jsme přišli k chatě. V chatě na nás čekala horká čokoláda a pomeranče. Takže jsme se občerstvili a pokračovali dolů.

Zpáteční pochod byl již za úplné tmy, proto jsme jej absolvovali s pochodněmi.