Kodaň podruhé

V neděli jsem znovu objevoval Kodaň, tentokrát i dále od centra a u moře. Zde si můžete přečíst další postřehy z tohoto placatého města.

Kodaň je skutečně velmi placaté město, nejsou tu téměř žádné přirozené vyvýšeniny, vše leží jen pár metrů nad hladinou moře. Nicméně totéž jsem si všiml že platí i o značné části celého Dánska.

V neděli dopoledne jsme se vydali na výlet k moři, na písečné duny na jednom z neobydlených jižněji položených ostrovů Kodaně. Cestu jsme absolvovali nejprve městským vlakem, potom metrem. Metro je v Kodani bez řidiče, takže cestující vepředu v prvním voze mají dobrý výhled na tunel před nimi, což je oblíbená atrakce nejen pro děti.

Od metra jsme potom kousek šli k moři na menší plochý ostrov s písečnými dunami a výhledem na most Øresund vedoucí do Švédska (a na samém obzoru bylo možné spatřit i Švédsko). Øresund je jeden ze dvou mostů které spojují Evropskou pevninu se skandinávií z této strany a umožňuje tak přejezd z Německa přes Dánsko do Švédska bez použití trajektu. Za použití mostu se nicméně platí (asi 1200 Kč za Øresund a 850 Kč za Storebælt).

V písku byly také malé mušličky a mezi kameny se daly najít pazourky. Moře bylo klidné a bylo i celkem pěkně tak jsme si mohli užívat výhled. Jen bylo od moře docela chladno.

Potom jsme se vydali do jakési křovinaté oblasti jižně od středu Kodaně, zde byly nějaké ohrady v nichž asi někde byl dobytek, ten ale vidět nebyl (ale místy byl cítit). Oblast je dost bažinatá a jsou tu také jezírka s volavkami, kachnami a žábami. Na kraji oblasti směrem k městu jsou potom zarostlé mělké kanály.

Dále jsme se vydali směrem ke kostelu s točitým schodištěm, který sliboval dobrý výhled na Kodaň. Cestou jsme přešli na další ostrov a měli jsme dobrý výhled na kostel přes vodu.

U kostela byly samozřejmě zase davy turistů, přeci jen je to nejspíš jedno z míst s nejlepším rozhledem v Kodani. Nahoru vede asi 400 chodů, nejprve vnitřkem věže a kolem zvonů, potom venkem. Schodiště končí bez jakékoli plošiny prostě tím, že se schody neustále zužují.

Ze šroubovitého schodiště je nádherný výhled na Kodaň a je odtamtud vidět opět až do Švédska.

Poté co jsme zase slezli dolů jsme se vydali nazpět, okolo parlamentu a pak jakýmsi městským parkem. V Kodani je taková zvláštnost, téměř na každé zelené ploše se nachází fotbalové hřiště, nebo alespoň branky, v parcích pak bývá několik fotbalových hřišť hned vedle sebe.

Tak a to je vše o Kodaňi. Další novinky budou po víkendu z další z Norských chat.